Facebook

messages.global.storySmallBeerContent

Aneb jak vynález Malého piva spatřil světlo světa

male pivo sklenice (1)

Velká vášeň Alfreda Beernitze v bádání a objevovaní nového, stejně jako v pohlížení na obyčejné věci neobyčejným způsobem, stála i za zdánlivě nepatrným vynálezem, který si však sám Alfred, s důvtipem sobě vlastním, velmi zamiloval. Psal se rok 1894 a z Alfredovy vynálezecké kůlny vycházely různé nápady a objevy, toho roku to však vypadalo na zcela obyčejnou řadu nápadů, které skončí v koši. Jeden z nich však neskončil, ba naopak vyrostl i díky své zdánlivé nepodstatnosti.

Jak bylo známo, Alfred byl ve svém mládí velmi společenským člověkem a pro své vypravěčské a fantazijní schopnosti byl vítaným aTabule - Beernitz   vyhledávaným společníkem. Toto platilo i o pátečních dýcháncích v jeho vynálezecké kůlně, kam si pravidelně zval sestavu svých nejbližších kamarádů, kterým předváděl různé objevy a pokusy, které bavily a udivovaly zároveň - byl tak vlastně i jedním z prvních popularizátorů vědy v zemích českých. Častokrát se po těchto objevných posezeních nálada uvolnila natolik, že se zábava přesunula ke kartám a pití piva donášeného z hostince přes ulici.

Alfred však díky své drobné postavě čelil výzvě, nevypil totiž zdaleka takové množství piva jako jeho urostlejší přátelé, takže již po druhém, třetím pivu začal ztrácet balanc i řeč. Takto to však náš vynálezce nemínil nechat! Aby se vyrovnal se štědrým naléváním Malé pivo vintage, frame 60es piva svým přátelům, začal pracovat na jaře roku 1894 na zlepšováku, jenž stál u zrodu novinky: Malého piva. Alfred začal s pokusy, jak ošálit své přátele pomocí optických klamů, aby nepoznali, že ve stejné sklenici má méně zlatavého moku. Zpočátku pracoval se sestavou zrcadel, ale pak z praktických důvodů přešel na tvarování skla. Po půlení sklenice a lepení skla z okenních tabulí přešel k nápadu vyrobit si u svého známého, sklářského mistra, takzvanou skleněnou pivní vložku, jež se později proslavila jako Beernitzova pivní vložka. Jednalo se o skleněný trn s kruhovým základem, jenž Alfred vložil nepozorovaně do sklenice a tímto zmenšil její objem, ne však velikost. pivni vlozka Tohoto si z počátku přátelé nevšimli a divili se, kolik piv že najednou Alfred zvládne vypít - znenadání vypil takřka dvakrát tolik. Alfred později zjistil, že natočené pivo se v takzvané Beernitzově míře daleko lépe chuťově uvolňuje a je tedy pro labužníky daleko vhodnější než onen půllitr či ještě větší objemy.

Nakonec tento Alfredův vynález převzali i místní a díky lepší chuti u malého piva začali nakonec točit pivo do menších sklenic standardně. Tento způsob čepování si nakonec našel své oblíbence i v celosvětovém měřítku, když ve druhé polovině 20. století Alfrédův vynález Malého piva začaly hojně šířit a propagovat téměř všechny světové pivovary, a to i takové známé značky jako Pilsner, Budvar nebo Heineken. Vzdaly tak Alfredovi hold za tento zdánlivě nepatrný vynález světového významu.